Rozhodujete se a nejde vám to? Poradíme vám, co s tím!

Znáte ten pocit, když přijdete do restaurace a na jídelníčku vidíte dlouhý seznam šťavnatých jídel? Čím déle menu čtete, tím více se vám sbíhají sliny. Dali byste si nejraději úplně všechno. Oči vám neustále běhají z jídla na jídlo jak tasmánští čerti. V této situaci je opravdu náročné udělat tu správnou volbu, že? Zmocnila se vás totiž nepříjemná neduha zvaná rozhodovací paralýza. Určitě ji znáte. Možná na vás skočila u výběru oblečení, nábytku do nového bytu nebo při výběru školy či práce.

Za jeden den uděláme v průměru 70 vědomých rozhodnutí. A někdy je to vážně dřina. Jak si takový proces rozhodování můžeme usnadnit? Níže popíšeme tři principy, které můžete hned využít. Principy představila psycholožka a odbornice na rozhodování A. Duke ve své knize “How to decide”.

Podívejte se do budoucnosti

První princip je „test spokojenosti“. Zeptejte se sami sebe: „Ovlivní toto rozhodnutí moji budoucí spokojenost za týden/za měsíc/za půl roku?“. Pokud je vaše odpověď „ne“, rozhodněte se rychle, protože nebude tolik záležet na tom, zda uděláte to nejlepší rozhodnutí. Jako příklad rychlého rozhodování si můžete představit výběr filmu na večer či jídla v restauraci. Jinak se budete rozhodovat při koupi bytu, protože to vaši spokojenost ovlivní i za několik let. 

Co kdyby to byla jediná možnost?

Princip číslo dva můžeme nazvat jako „test jediné možnosti“. Jak už bylo zmíněno výše, velké množství podnětů v nás vyvolává úzkost a bere nám mnoho energie a času. Vezměte si jako příklad rozhodování, kde strávíte dovolenou. Máte na výběr opravdu krásné destinace jako Kanárské ostrovy či Maledivy. V tuto chvíli nastává patová situace. Zkuste proto „test jediné možnosti“. Zeptejte se u všech možností, které zvažujete: „Kdyby to byla jediná možnost, kterou mám, byl/a bych s tím spokojený/á?“. Pokud byste byli spokojení s Kanárskými ostrovy i s Maledivami, jednoduše si hoďte mincí. Ať to skončí jakkoli, budete spokojeni.

Dovolte si skončit

Třetí princip představuje „test ukončení aktivity“. Dovolte si zanechat aktivity, které nechcete dělat a dlouho nad nimi přemýšlíte. Některá rozhodnutí, která uděláte, jsou nevratná, ale většinu rozhodnutí lze změnit. Jako příklad si můžeme dát zmíněnou restauraci. Procházíte menu, ale zjistíte, že na jídelníčku není nic, co by vám chutnalo. Místo nervózního přetáčení stránek nabídky jídel se můžete rozhodnout z restaurace odejít. Budete pak mít možnost najíst se lépe jinde. Když se rozhodnete nedočíst knihu po první kapitole, získáte tím možnost přečíst knihu, která se vám bude více líbit. Pokud si dovolíte odejít z práce nebo nepřijmout první pracovní nabídku, můžete zkusit práci, která vám bude více vyhovovat. Je tedy výhodné zvážit, co získáte, když aktivitu ukončíte.

Díky zmíněným třem principům by mělo být vaše rozhodování efektivnější a jednodušší. Můžete si to rovnou vyzkoušet při rozhodování, na který náš kurz přijdete.

Za článek děkujeme autorům Dominiku Fojtíkovi a Ondřeji Mixanovi.