Marika Mason: Proč se zabývat integrací migrantek

06. 11. 2012
Hana Víznerová

Jednoznačně genderový charakter migrace, rostoucí poptávka po pracovní síle migrantek, zranitelnost a genderově podmíněné násilí a vykořisťování žen, to jsou některé z důvodů proč se zabývat situací žen migrantek. O tom je přesvědčena Marika Mason, a na nelehkou situaci migrantek ve Velké Británii, která se však příliš neliší od České republiky, poukázala na výroční konferenci EKS.

Marika Mason žije v Londýně a více než dvacet pět let pracuje jako nezávislá konzultantka v řadě vládních i nevládních organizací. Poradenství poskytuje zejména v oblasti komunitního rozvoje, vzdělávání a genderové senzitivity.

Ve své přednášce Marika upozornila na dosud přetrvávající problematické oblasti v migrační a integrační politice Velké Británie – především v azylové proceduře a legislativním systému. Stávající podmínky, které v podstatě nezohledňují genderově podmíněné potřeby a postavení migrantek, ve svém důsledku dostávají ženy do právní nejistoty a závislosti. Migrantkám se mnohdy nedostává základních práv, stávají se obětmi obchodování, pracovního vykořisťování a genderově podmíněného násilí. Jiným aspektem je síla tradic a kulturního zázemí, ze kterého rodiny migrantek pochází. Ačkoliv britský zákon považuje nucené manželství a ženskou obřízku za trestný čin, tyto násilné jevy se ve Velké Británii nadále vyskytují.

Na druhou stranu zde existuje řada organizací a projektů, které se zaměřují specificky na podporu migrujících žen a pracují s genderovou senzitivitou. Důležité je například zajištění přístupu k právní pomoci poskytované ženami nebo účast migrantek, které zprostředkovávají služby a pomoc přímo v komunitách. V oblasti reprezentace zájmů a potřeb migrantek fungují různé svépomocné skupiny a také existuje specifické vzdělávání a poradenství pro ženy vstupující do rozhodovacích pozic.

V navazujícím workshopu Marika podnítila účastníky a účastnice, kteří se profesně s tématem migrace a integrace setkávají ať již v neziskovém, státním či akademickém sektoru, k uvažování nad stereotypy, které se vztahují k roli ženy a muže. Na řadě stereotypních asociací, které si sebou neseme od dob dětství, se mnozí shodli. Sebereflexe a uvědomění si stereotypního pohledu na roli ženy a muže ve společnosti je prvním krokem k odstraňování předsudků a z nich vycházejícího diskriminačního chování.

Rozhovor s Marikou Mason připravujeme do dalšího vydání Zpravodaje EKS.


Výroční konferenci „Integrace 6× jinak“ uspořádala EKS ve spolupráci s nadací Friedrich Ebert Stiftung.