“Mám ráda změnu a výzvu” říká lékařka, kterou přestěhování do ČR donutilo změnit obor

Přinášíme další rozhovor v rámci projektu “Jsme v Praze doma”. Tentokrát jsme si povídali s Liubov. Ženou, která se nebojí překážek. Liubov pochází z Ukrajiny a v ČR žije tři roky. Za tu dobu se naučila výborně česky, přestože sama o sobě skromně tvrdí, že to pořád není ono. Na Ukrajině vystudovala medicínu, pět let pracovala jako neonatoložka a obchodní zástupkyně ve farmaceutické společnosti. Vzhledem k nepřiměřenému zpřísnění podmínek pro udělení aprobace se nakonec rozhodla ji odložit. Tento krok se ukázal jako zásadní, protože ji později přiměl ke změně v oboru. V rámci kurzů, které poctivě navštěvuje, přišla i na náš kurz zaměřený na komunikační dovednosti. Po pár měsících jsme se potkali znovu. Zajímalo nás, jak se jí daří a jak se její život od té doby proměnil.

EKS: Jak se máš od té doby, co jsme se viděli naposledy?

Liubov: Složila jsem přísahu na rumunské občanství a dostala ho. (Část její rodiny pochází z Rumunska, pozn. EKS). Od té doby jsem spokojená se vším. A teď se snažím najít práci. Zabývám se životopisem, motivačním dopisem. Minulé pondělí jsem byla na lekci „Jak najít práci“. A ještě bych se chtěla zapojit do výuky češtiny. Nemám totiž v češtině praxi každý den a nemluvím tak dobře. Zapomínám...

EKS: Opravdu? Nevypadá to tak :)

Liubov: Děkuji! Taky jsem si našla online kurzy angličtiny, protože si hledám práci jako obchodní zástupce farmaceutické společnosti. Zajímalo by mě něco, co se týká managementu ve zdravotnictví. Chtějí plynulou češtinu a angličtinu, a tam už jsou ta slovíčka a termíny na vyšší úrovni…

EKS: Takže se učíš ještě navíc angličtinu?

Liubov: Ano, učím se. Je pro mě důležité se neustále vzdělávat. Rozvíjet se. Jsem studijní typ :) Mám teď možnost vyzkoušet online kurzy 14 dní zdarma, mají tam i business angličtinu a angličtinu pro zdravotnický personál.

EKS: Vypadá to, že už máš směr, kterým se ubíráš.

Liubov: Je to tak, směr mám, ale ještě si nejsem úplně jistá. Doktorku v tento okamžik dělat nemůžu, ale mohla bych pracovat v managementu ve zdravotnictví. Vidím, že zdravotní systém není úplně efektivní a chtěla bych přispět k jeho zlepšení. Ve farmaceutické společnosti to je taková zvláštní práce, protože je zaměřená především na obchod a prodej. A lidské vztahy a řízení týmu jdou stranou. Na tom pondělním setkání jsme si měli vytvořit inzerát, který by vyhovoval všem našim podmínkám, a mě napadlo, že by mohla existovat pozice něco jako asistent manažerů v nemocnici nebo asistent ředitele nemocnice, a to by mi bylo bližší.

EKS: Na tom něco bude :) Co by tě na tom lákalo?

Liubov: No, farmaceutické společnosti vlastně spíš ne... Tam je to hlavně o obchodu a já chci více pomáhat. A chci komunikovat s lidmi. Na Ukrajině máme speciální kurzy „Řízení týmu ve zdravotnictví“. To je takový management ve zdravotnictví. A tady v Česku nevím, jak to funguje, ten systém se může lišit.

EKS: U nás máme vysokoškolský obor „Management ve zdravotnictví“. Ten je pro lidi, kteří pak pracují v managementu nemocnic.

Liubov: Já mám pouze lékařské vzdělání. Nemám žádný management.

EKS: To by rozhodně nevadilo. (V okamžik, kdy vychází tento rozhovor, už je Liubov přihlášená k dálkovému studiu managementu ve zdravotnictví na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a připravuje se na přijímací zkoušku, která bude v červnu. Držíme palce! :) Pozn. EKS)

Liubov: Je pravda, že se to můžu rychle naučit. Kdyby nějaké takové kurzy byly. Potřebuji mít jasnou motivaci a jasnou vizi. Hlavně v těžkých chvílích je dobré na to pamatovat. Stává se, že lidé kvůli těžkostem života ani neobjeví talent a potenciál, který v sobě mají.

EKS: Tak s tím souhlasíme! :) A ty jsi ten svůj objevila?

Liubov: To, že jsem se přestěhovala do ČR, mně pomohlo objevit v sobě talent rychle se rozhodovat. Taky jsem překvapivě zjistila, že zvládám prvky krizového řízení. Situace se rychle měnila a já musela rychle reagovat. V české společnosti se cítím jistější, než na Ukrajině.

EKS: Čím myslíš, že to je?

Liubov: Mám tady pocit podpory. Pocit jistoty zítřejšího dne.

EKS: Můžeš to prosím trochu rozvést? Co pro tebe znamená pocit jistoty?

Liubov: Myslím tím to, že vím, že v tíživé situaci nezůstanu sama, bez pomoci. Přibližně vím, co bude zítra. Díky této stabilitě jsem získala pocit, že sny, které mám, můžu naplnit.  

EKS: Můžeš nám prozradit nějaký tvůj sen?

Liubov: Vždycky jsem chtěla řídit nějaký tým. Věděla jsem, že mám ten potenciál, ale neměla jsem příležitost. A teď cítím, že například studium managementu ve zdravotnictví mně pomůže ten sen naplnit.

EKS: To nás opravdu moc těší! To je velká proměna od té doby, co jsme se viděli naposledy. A není to jen o slovech. Ten vnitřní drive je opravdu znát.

Liubov: Ano. Děkuju. Mám teď pocit, že opět můžu být užitečná.

EKS: Naposledy jsme se viděli na kurzu komunikace. Tam bylo ještě všechno na samém počátku. Jak na ten kurz vzpomínáš?

Liubov: Bylo to pro mě moc užitečné. Snažím se ty principy používat i v běžném životě, ale ještě nejsem v práci, tak nekomunikuji s tolika lidmi, pouze s manželem a s několika kamarádkami.

EKS: A pozoruješ, že je něco jinak?

Liubov: Trošku se to zlepšilo. Hlavně v těch vztazích s kamarády a manželem. Když jsem chodila na ten komunikační kurz, byla jsem každý den nadšená. Přišla jsem domů a říkala manželovi „takhle a takhle můžeš mluvit o svých pocitech, vůbec nemůžeš hodnotit mě“. Říkala jsem mu, že musí jít taky na ty kurzy! :)

EKS: A to vůbec není špatný nápad! :) Na minulý kurz chodil manželský pár. Bylo to pro ně takové vzájemné obohacení. Říkali, že se zlepšil i jejich vztah. A když teď mluvíš se svým manželem, pozoruješ nějaké změny?

Liubov: Ano, něco je jinak. Je tam méně stížností jako “Ty mě nechápeš” a “Ty mi nerozumíš”. Ale ty emoce jdou vždy před těmi slovy. Ještě potřebuji najít nějaký balanc mezi tím.

EKS: Ano, emoce... Ty jsou s námi pořád :) A máš ještě nějaké další vzpomínky na ten kurz?

Liubov: Moc se mi líbilo, když jsme si vyjadřovali komplimenty. A všechna ta praktická cvičení, která jsme dělali. Bylo to zajímavé a zároveň i trochu relaxační. I ta pohybová cvičení mě moc bavila. Byla to taková změna, že jsme jenom neseděli. A já mám ráda změnu a výzvu. Vždy chci vyzkoušet něco nového a něco zlepšit. Líbí se mi učit se novým věcem.

EKS: A co sis z toho kurzu odnesla pro sebe a pro svůj život?

Liubov: Líbilo se mi, že jsme byli taková hezká skupina. Byli jsme všichni na jedné vlně. To mě hodně motivovalo a já jsem odcházela vždycky nadšená a plná hezkých emocí. A všechny ty principy nenásilné komunikace ve mně zůstaly. Ale myslím si, že je potřeba, abych je pravidelně uplatňovala a pravidelně se účastnila těch seminářů, abych to podporovala a zlepšovala se v tom. Proto se už těším na ten kurz “Objevte své silné stránky”, protože věřím, že to bude něco podobného.

EKS: Vidíš, to je dobrý nápad. Mohli bychom otevřít takový tréninkový kurz pro ty, kteří už kurzem prošli. Byla by to příležitost se znovu potkat, posdílet zkušenosti, osvěžit to, co jste se už naučili.

Liubov: To by se mi líbilo! Kdybych měla někoho, s kým se v tom, co jsem se naučila, vzájemně podporuju, tak je to mnohem snazší. Snažím se to všechno používat, ale ty problémy a těžké situace nemám s kým sdílet, a je to pak náročnější.

EKS: Díky moc za tvoje zkušenosti. Takových lidí je asi víc. Pokračovací setkávání pro ty, kteří už kurzem prošli, by asi dávalo smysl.

Liubov: Hezký nápad, přijdu.

EKS: A komu bys ten kurz doporučila?

Liubov: Určitě mému manželovi (směje se). A taky jsem ho už doporučila jedné mé kamarádce, která půjde i na kurz “Objevte své silné stránky”. Ale doporučila bych ho asi všem kamarádům.

EKS: Tak to nás těší! A jaké jsou tvé další plány? 

Liubov: Dneska půjdu na seminář Péče o zdraví ostatních jako můj byznys. Bude tam mluvit lékařka a zakladatelka organizace Loono a lékař a zakladatel portálu ulékaře.cz. Pořád chodím na nějaké kurzy :) Nedávno jsem se dozvěděla, že třeba IKEA chce na různé pozice cizince, aby měli multikulturní prostředí. To mě moc zaujalo. Přijde mi, že se lidé stávají otevřenější a tolerantnější ke všem národnostem, což dříve tak nebylo. No určitě budu pokračovat v češtině a angličtině a budu pokračovat v hledání práce.

EKS: Tak to ti držíme moc palce! A děkujeme za rozhovor!

Liubov: Já také děkuji!

Za EKS Martina Švarcová a Dominik Fojtík

Projekt V Praze jako doma je financovaný z Operačního programu Zaměstnanost. Běží od září 2019 do ledna 2022 a je zaměřený na integraci cizinců ze třetích zemí žijících v Praze.