Většina z nich měla překvapivě dobrý přehled o tom, jak funguje systém zdravotního pojištění cizinců v České republice. "Rozsah lékařské péče do velké míry záleží na tom, jaký typ pobytového statusu má daný člověk a za jakým účelem mu bylo uděleno vízum. Nejlépe jsou na tom ti migranti a migrantky, kteří jsou v ČR zaměstnáni a ti, kterým byl udělen trvalý pobyt. V tom případě mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění a rozsah péče se teoreticky neliší od českých pacientů a pacientek", říká Hana Víznerová, lektorka sobotního semináře.

Znalost zákona a pojistných podmínek však ne vždy stačí. V průběhu semináře jsme narazili na několik situací, kdy byla účastníkům a účastnicím odepřena lékařská péče, na kterou měli nárok či po nich byly požadovány platby za úkony, které mají být hrazeny ze zdravotního pojištění. Například museli platit za akutní zubařský zákrok, ačkoli mají na toto ošetření nárok i v případě minimální zdravotní pojistky. Jindy je lékař odmítal preventivně vyšetřit a vzkázal, že se mají dostavit až v případě akutních obtíží. A to navzdory zákonu o veřejném zdravotním pojištění, který říká, že má člověk pojištěný v tomto systému nárok na preventivní prohlídku každé dva roky.

Největším obtížím čelí budoucí matky, které nemají v ČR trvalý pobyt. I když jsou tu zaměstnané a nemusí proto platit za péči v průběhu těhotenství ani za porod (toto je hrazeno z jejich zdravotní pojistky), závisí na libovůli pojišťovny, zda pojistí jejich nově narozené dítě (v případě, že jeho otec rovněž nemá trvalý pobyt). "Pokud se pojišťovna rozhodne novorozence nepojistit, následné náklady na péči se mohou vyšplhat řádově i na statisíce korun a taková rodina pak skončí s nesplatitelnými dluhy", dodává Eva Kavková, ředitelka EKS.

Projekt Poznáváme svou novou zemi byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.

Kalendář akcí

Publikace

Podporujeme