Níže Vám udávíme vybrané výroky se kterými polemizujeme.

Pan ministr Nečas tvrdí:

„České předsednictví vychází z principu svobody rodin. Je třeba ponechat rozhodnutí o způsobu péče na rodinách samotných. Rozhodnutí pro domácí péči o děti by nemělo být automaticky považováno za nesprávné.“

Domníváme se, že v současné době nelze mluvit o svobodné volbě rodin. Počet jeslí v Česku klesl od roku 1990 o skoro 95 procent - z jednoho tisíce na devětačtyřicet. Navštěvuje je navíc necelé procento dětí do tří let.

„Problém střetu mezi společenským tlakem na kariérní úspěch a nároky spojené s péčí o děti, lze řešit i jinak. Mimo jiné i tím, že bude domácí péče o děti – ať ji vykonává otec či matka – zbavena nálepky nedůstojné činnosti a společenského neúspěchu.“

Jak chce pan ministr zbavit péče o děti a domácnost negativní nálepky, už neříká. V České republice vykonávají převážnou část péče o děti a domácnost ženy [1]. V České republice si rodičovskou dovolenou vybírá ca 1 (slovy jedno) procento mužů (ČSÚ, 2006). Pro české ženy je příznačné, že nejenže se starají o domácnost a rodinu, ale i aktivně pracují: podíl žen na trhu práce dosahuje ca 43 procent pracovní síly (v roce 2005 byla míra ekonomické aktivity žen 50,6 %, v případě mužů představovala 68,7 %.) A dopady? Ženy mají v průměru o 25 procent nižší platy a v průměru o 20 procent nižší důchody. Navíc, v posledním návrhu důchodové reformy, se ženám (a jednomu procentu mužů) nebude započítávat čas strávený na rodičovské dovolené. Zatímco u většiny států EU se v rámci reforem penzijních systémů objevuje tendence zohlednit období péče o děti při výpočtu výše důchodů, ministr Nečas jde opačným směrem. Péče o děti se ženám (a jednu procentu mužů) nebude zahrnovat do penzí a kromě toho, kvůli nedostatku jeslí bude čas strávený na rodičovské nadále v evropských poměrech nezvykle dlouhý, což výši důchodů dále sníží.

„Nikdo nechce zpochybňovat či trivializovat odvážný model severské rodinné politiky či nedávné kroky německé vlády. Každý stát má právo na svoji volbu. Stejně tak by však nikdo neměl napadat rozhodnutí těch zemí, které barcelonské cíle neplní, nehodlají a ani nehodlají zvyšovat úsilí k jejich naplnění. Jsou země, jejichž občané vzhledem k svým historickým zkušenostem o jesle nemají zájem.“

Nesouhlasíme s tím, že v České republice není poptávka po jeslích. Poptávka není, protože jesle byly od během 90. let zrušeny. Navíc rodiče, kteří do jeslí umístí dítě více než 5x za měsíc, ztrácí rodičovský příspěvek (v hodnotě 7.600 Kč/měsíčně) a za jesle platí několikanásobně vyšší částku než za mateřskou školu

Pan Nečas a pan Zvěřina z ODS tvrdí, že chtějí vytvořit „takové podmínky, aby byly oceněny matky, které se rozhodly vychovávat děti samy a nepotřebují k tomu žádné zařízení."

České republice ženy už dlouhodobě vychovávají děti bez podpory zařízení. Velká část žen navíc vychovává děti nejen bez podpory zařízení, ale i bez podpory mužů: matek samoživitelek je podle údajů ČSÚ za rok 2006 245,5 tisíc, otců samoživitelů je 26,2 tisíc. Navíc po posledních Nečasových reformách samoživitelky nemohou žádat o prodloužení v čerpání peněžité podpory v mateřství.

Domníváme, že právě možnost svobodné volby je podmíněna tím, že bude dostatek míst v institucích jako jsou jesle nebo školky. Jsme pro zachování Barcelonských cílů – podpořte nás!
 

Kalendář akcí

Publikace

Podporujeme